Historie

 

Činnost Dendrologické zahrady nepřímo navazuje na odkaz a působení hraběte A. Silva Taroucy a také později založené Dendrologické společnosti.

Dendrologická společnost pro podporu nauky o dřevinách a zahradního umění v Rakousku-Uhersku byla založena v roce 1908 ve Vídni na popud Louise von Boschana z Achleiten. Ten navrhl na funkci prezidenta společnosti hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucu – majitele panství a budovatele krajinářského parku v Průhonicích.

 

Arnoš Emanuel Silva Tarouca

 

Jako víceprezidenti byli zvoleni István Ambrozy z Mlyňan a již zmíněný Louis von Boschan. Generálním tajemníkem se stal německý dendrolog a zahradní architekt Camillo Schneider.

 

Camillo Schneider

 

V červnu 1908 vyšlo programové provolání Dendrologické společnosti k veřejnosti. Posláním byla podpora a rozvoj dendrologie ale také se měla stát „protektorkou zahradního umění, zvláště okrasného sadovnictví, parků, sadů a zahrad, aby povznesla zase lásku ke květině, stromu, k zahradnímu umění vůbec, jako v dobách rozkvětu starých historických parků.“ Členská základna dosáhla do roku 1918 stavu 710 členů. Členskou základnu tvořili především šlechtici, ale také zámečtí zahradníci, majitelé zahradnických závodů, zahradní architekti, pedagogové, ale i amatéři. V Průhonicích vznikla pokusná introdukční zahrada k pěstování a aklimatizaci cizokrajných druhů dřevin a trvalek. Inspektorem zahrady byl jmenován František Zeman.

 

František Zeman

 

Činnost společnosti byla bohatá od přednášek, výletů, publikování, provozování odborné knihovny, až po studijní expedice, z nichž nejvýznamnější byly cesty Camillo Schneidera na Kavkaz v roce 1908 a do Číny v roce 1913. Činnost společnosti ukončil rozpad Rakousko-Uherska. V roce 1922 vznikla Československá dendrologická společnost, která ale nevykazovala tak bohatou činnost jako její předchůdkyně. V té době byla ale přenesena spolková zahrada na pozemek „Na Štípence“ o výměře 15 hektarů (centrální část Dendrologické zahrady). V době největší slávy zde zahradníci pěstovali téměř 11 000 taxonů dřevin a trvalek. Do činnosti zahrady výrazně zasáhla druhá světová válka. Část kultur v zahradě zanikla kvůli výstavbě dálnice. Po válce všechny aktivity stagnovaly a společnost byla v roce 1954 zrušena. Majetek přešel do vlastnictví Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví, kde byla v roce 1974 bývalá spolková zahrada začleněna do nově vzniklé Dendrologické zahrady, tehdy Základního dendrologického a sadovnického pracoviště VŠÚOZ.