Monitoring environmentálně rizikových rostlin

 

Zplaňující cizí rostliny Dendrologické zahrady v Průhonicích

Roman Businský, Jiří Velebil, Adam Baroš, Zdeněk Kiesenbauer

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (zkratka VÚKOZ), Květnové náměstí 391, 252 43 Průhonice

 

Dendrologická zahrada VÚKOZ v Průhonicích (dále jen Dendrologická zahrada) má dnes osmdesátiletou historii od doby (1931), kdy na část dnešní plochy začaly být převáděny výsadby Spolkových zahrad Dendrologické společnosti založené v r. 1908 ve Vídni v rámci Rakousko-Uherské monarchie. Tato společnost vznikla mj. z iniciativy hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, majitele průhonického zámku a okolních pozemků, takže se Průhonice v první třetině 20. století staly hlavním působištěm společnosti a místem pro introdukci cizokrajných dřevin světového významu. Od r. 1927 patřily průhonické pozemky Silva Taroucy československému státu, ale pokračující Československá dendrologická společnost fungovala až do roku 1954, kdy se stala základem Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. V roce 1962 došlo k delimitaci pozemků ústavu, kdy zámecký park a přidružené pozemky připadly Československé akademii věd. Od šedesátých, ale zejména poloviny sedmdesátých let se začala psát novodobá historie Dendrologické zahrady, kdy se na ploše 80 ha (současná výměra) započalo s budováním moderně koncipovaného objektu členěného podle okrasných a účelových tematických celků s výsadbami dřevin a později ve větší míře i trvalek. Objekt měl splňovat dvě základní funkce – funkci výzkumné základny pro ústav (prioritně pro testování sortimentů okrasných rostlin a jejich sadovnického použití) a funkci ukázky praktického použití okrasných rostlin pro návštěvnickou veřejnost včetně funkce didaktické pro studenty zahradnických oborů na všech stupních. Těmito funkcemi se společným jmenovatelem praktického využití se naše Dendrologická zahrada významně liší od klasických botanických zahrad, kde je prioritou hledisko botanického poznávání, případně záchranných programů pro ohrožené druhy. Od sedmdesátých let se postupně přesouvá využití Dendrologické zahrady k druhé funkci. V rámci tohoto čtyřicetiletého období se zde neustále zvyšuje pestrost sortimentu dřevin a trvalek a zdokonaluje jejich evidence. Dnes roste na Dendrologické zahradě celkem 7990 druhů a kultivarů (pěstovaných odrůd) dřevin a asi 1600 trvalek, z čehož je převážná většina druhů cizích, tj. nepůvodních v České republice.

V dnešní době přibývá v České republice, v Evropě i jinde na světě podíl rostlin zavlečených z oblastí přirozeného výskytu (domoviny) do oblastí výskytu druhotného, kde se stávají cizím prvkem v domácí přírodě nebo na člověkem ovlivněných stanovištích. Mnohé z nich zdomácňují natolik, že se stávají v náhradním prostředí agresivními, vytlačují druhy původní a mění celá společenstva. Takové druhy nazýváme invazivní. Rozlišujeme dva základní způsoby zavlečení nepůvodních druhů: 1) samovolné (spontánní), kdy se rostliny pasivně šíří (nejčastěji pomocí semen, vzácněji vegetativních častí nebo celých jedinců) bez našeho vědomí převážně pomocí dopravních sítí a prostředků člověka; 2) záměrné, kdy dojde s našim vědomím k úmyslnému, cílenému přesunu rostlin z jejich domoviny do jiné oblasti. Oba typy přesunů mohou fungovat mezi různými oblastmi (zeměmi) v rámci kontinentu i mezi kontinenty. Nezbytnou podmínkou úspěšného zavlečení druhu do cizí oblasti je jeho schopnost po přenosu vyrůst (z rozmnožovacích orgánů) a dále vegetovat nebo vegetovat po přesazení. Dalším stupněm je schopnost vytvořit klíčivá semena nebo orgány pro vegetativní rozmnožení (tzv. etablování) a následně schopnost jejich spontánního uchycení a další růst. V tomto článku se budeme dále zabývat převážně více let žijícími rostlinami, tedy dřevinami a vytrvalými bylinami (trvalkami), okrajově bylinami jednoletými (letničkami). Konkrétně nás zajímaly v naší republice nepůvodní rostliny samovolně zplanělé ze semen (generativně) na území Dendrologické zahrady. Ta je ve své dlouhodobé existenci, primárně introdukčnímu záměru a bohatosti pěstovaného sortimentu významným objektem pro sledování samovolně zplaňujících nepůvodních rostlin. Těžiště významu našeho sledování vidíme v posouzení potenciálu našeho objektu jako zdrojové lokality pro případné další šíření rostlin, které lze dnes hodnotit jako invazivní nebo u kterých lze tuto vlastnost předpokládat. V druhé řadě chceme upozornit na druhy, které mají v podmínkách dané lokality schopnost generativního zmlazování – ať již tuto informaci dále my nebo čtenář využije jakkoli. Vytváření vegetativních výmladků z kořenů, ať již z žijících nebo dříve pokácených jedinců, případné rozrůstání keřových kolonií jsme nebrali v úvahu.

 

AKTUÁLNÍ NÁLEZY ZPLANĚLÝCH ROSTLIN

Níže uvádíme strukturovaný seznam nepůvodních dřevin a bylin nalezených v roce 2012 přirozeně zplanělých samovolným generativním rozmnožením na území Dendrologické zahrady. Celkem bylo nalezeno 132 taxonů rostlin. Za nepůvodní rostliny zde považujeme druhy, které se přirozeně nevyskytují v České republice a navíc kultivary některých domácích rostlin; v nadpisu však ponecháváme pro jednoduchost výraz „cizí“.

 

Druhy označené symbolem „+“ jsme na Dendrologické zahradě nalezli ve větším počtu, přičemž zdvojení symbolu představuje místy četné opakované zmlazování. Druhy (kultivary) bez dodatkového symbolu byly nalezeny jednotlivě na jednom nebo malém počtu míst.

 

Listnaté dřeviny stromovitého vzrůstu

Acer negundo (javor jasanolistý)

Acer saccharinum (javor stříbrný)

Celtis sp. (břestovec)

Cercidiphyllum japonicum (zmarličník japonský)

Corylus colurna (líska turecká) +

Fraxinus excelsior ‘Diversifolia’ (jasan ztepilý)

Fraxinus pennsylvanica (jasan pensylvánský) +

Juglans nigra (ořešák černý) ++

Juglans regia (ořešák královský)

Koelreuteria paniculata (svitel latnatý) +

Malus × domestica (jabloň domácí)

Populus nigra (topol černý)

Prunus cerasus + (višeň obecná)

Prunus serotina (střemcha pozdní) ++

Pyrus communis (hrušeň obecná)

Quercus rubra (dub červený) ++

Sorbus aria (jeřáb muk)

Sorbus intermedia (jeřáb prostřední)

Sorbus mougeotii (jeřáb Mougeotův)

Zelkova sp. (zelkova)

 

Listnaté dřeviny keřovitého vzrůstu

Acer ginnala (javor ginala)

Amelanchier alnifolia (muchovník olšolistý)

Amelanchier lamarckii (muchovník Lamarckův)

Amelanchier spicata (muchovník klasnatý)

Aronia sp. (temnoplodec)

Berberis sp. (dřišťál)

Cornus alba (svída bílá)

Cotoneaster bullatus (skalník puchýřnatý)

Cotoneaster dielsianus (skalník Dielsův)

Cotoneaster divaricatus (skalník rozkladitý)

Cotoneaster nitens + (skalník lesklý)

Cotoneaster × suecicus (skalník švédský)

Crataegus cf. pedicellata (hloh stopečkatý)

Hydrangea sargentiana (hortensie Sargentova)

Hypericum kalmianum (třezalka tříkvětá)

Laburnum anagyroides (štědřenec odvislý)

Lavandula angustifolia (levadule lékařská)

Lonicera tatarica (zimolez tatarský) +

Philadelphus sp. (pustoryl)

Prunus cerasifera (slivoň myrobalán) +

Prunus tomentosa (slivoň plstnatá)

Pyracantha coccinea (hlohyně šarlatová)

Rosa sp. (růže)

Rubus laciniatus (ostružiník dřípený) +

Spiraea japonica (tavolník japonský)

Spiraea latifolia (tavolník širolistý)

Thymus vulgaris (tymián obecný)

 

Stálezelené listnaté dřeviny

Cistus laurifolius (cist vavřínolistý)

Ilex aquifolium (cesmína obecná)

Mahonia aquifolium (mahonie cesmínolistá) +

Prunus laurocerasus (bobkovišeň lékařská)

 

Jehličnany

Abies concolor (jedle stejnobarvá)

Pinus armandii (borovice Armandova)

Pinus contorta (borovice pokroucená)

Pinus nigra × P. densiflora (kříženec borovice černé a hustokvěté)

Pinus parviflora (borovice drobnokvětá)

Pseudotsuga menziesii (douglaska tisolistá) +

 

Dřevité liány

Campsis radicans (křivouš kořenující)

Celastrus sp. (zimokeř)

Clematis cf. orientalis (plamének východní)

Lonicera japonica (zimolez japonský)

Parthenocissus inserta (loubinec popínavý)

Vitis sp. (réva)

 

Byliny

Allium jesdianum (česnek)

Anemone blanda (sasanka vábná)

Aquilegia canadensis (orlíček kanadský)

Aquilegia vulgaris (kultivary) (orlíček obecný)

Asclepias incarnata (klejicha)

Borago officinalis (brutnák lékařský)

Calamintha nepeta (marulka šantovitá)

Campanula glomerata ‘Superba’ (zvonek klubkatý)

Centranthus ruber (mavuň červená)

Claytonia sibirica (batolka ptačincovitá)

Digitalis ferruginea (náprstník)

Digitalis purpurea (náprstník červený)

Echinacea angustifolia (třapatkovka úzkolistá)

Echinacea purpurea (třapatkovka nachová)

Eranthis hyemalis (talovín zimní)

Eryngium amethystinum (máčka sivá)

Euphorbia amygdaloides ‘Purpurea’ (pryšec mandloňovitý)

Gaura bienis (gaura)

Gaura lindheimerii (gaura)

Geranium endressii (kakost)

Heuchera ‘Palace Purple’ (dlužicha)

Hyssopus officinalis (yzop lékařský)

Knautia macedonica ‘Mars Midget’ (chrastavec makedonský)

Linaria purpurea (lnice nachová)

Linum perenne (len vytrvalý)

Lychnis coronaria (kohoutek věncový)

Lychnis flos-jovis (kohoutek Jovišův)

Lychnis chalcedonica (kohoutek plamenný)

Miscanthus sinensis (ozdobnice čínská)

Monarda fistulosa (zavinutka)

Monarda punctata (zavinutka)

Muscari armeniacum (modřenec arménský)

Muscari latifolium (modřenec)

Nicandra physalodes (lilík mochyňovitý)

Oligoneuron album

Papaver orientale (mák východní)

Parthenium integrifolium

Penstemon ‘Mystica’ (dračík)

Penstemon serrulatus (dračík)

Penstemon strictus (dračík vzpřímený)

Phlomis russeliana (sápa Russelova)

Phytolacca esculenta (líčídlo jedlé)

Platycodon grandiflorum (zvonkovec velkokvětý)

Primula japonica (prvosenka japonská)

Primula pulverulenta (prvosenka)

Pulmonaria saccharata (plicník skvrnitý)

Puschkinia libanotica (puškinie)

Rudbeckia fulgida ‘Goldsturm’ (třapatka lesklá)

Rudbeckia hirta (třapatka srstnatá)

Rudbeckia laciniata (třapatka dřípatá)

Salvia sclarea (šalvěj muškátová)

Salvia verticillata ‘Purple Rain’ (šalvěj přeslenitá)

Scilla forbesii (ladoňka zářící)

Scilla luciliae (ladoňka velkokvětá)

Scilla mischtschenkoana (ladoňka Tubergenova)

Scilla siberica (ladoňka sibiřská)

Solidago canadensis + (zlatobýl kanadský)

Stipa tenuissima (kavyl)

Symphyotrichum dumosum (astřička)

Symphyotrichum novi-belgii (astřička novobelgická)

Symphyotrichum turbinellum (astřička)

Telekia speciosa (kolotočník ozdobný) +

Tradescantia ohiensis (poděnka)

Verbascum nigrum ‘Album’ (divizna černá)

Verbena bonariensis (sporýš klasnatý)

Verbena hastata (sporýš)

Verbena stricta (sporýš)

Vernonia (vernonie)

Viola sororia (violka)

 

Cotoneaster nitens pod mateřskou rostlinou u remízu spolu s Mahonia aquifolium a Lychnis coronaria.