Činnost společnosti byla bohatá od přednášek, výletů, publikování, provozování odborné knihovny, až po studijní expedice, z nichž nejvýznamnější byly cesty Camillo Schneidera na Kavkaz v roce 1908 a do Číny v roce 1913. Činnost společnosti ukončil rozpad Rakousko-Uherska. V roce 1922 vznikla Československá dendrologická společnost, která ale nevykazovala tak bohatou činnost jako její předchůdkyně. V té době byla ale přenesena spolková zahrada na pozemek „Na Štípence“ o výměře 15 hektarů (centrální část Dendrologické zahrady). V době největší slávy zde zahradníci pěstovali téměř 11 000 taxonů dřevin a trvalek. Do činnosti zahrady výrazně zasáhla druhá světová válka. Část kultur v zahradě zanikla kvůli výstavbě dálnice. Po válce všechny aktivity stagnovaly a společnost byla v roce 1954 zrušena. Majetek přešel do vlastnictví Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví, kde byla v roce 1974 bývalá spolková zahrada začleněna do nově vzniklé Dendrologické zahrady, tehdy Základního dendrologického a sadovnického pracoviště VŠÚOZ.