Dendrologická zahrada Průhonice
Dendrologická zahrada je výzkumným a pokusným pracovištěm Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, veřejné výzkumné instituce. Byla založena za účelem soustřeďování a uchovávání sbírek rostlin, jejich dokumentace a studia, s důrazem na využití jednotlivých druhů v sadovnické a krajinářské tvorbě. Svou činností v oblasti taxonomie, ochrany rostlin, vzdělávání a osvěty naplňuje poslání klasické botanické zahrady, které navíc rozšiřuje ještě o výzkumné aktivity v širší sféře tvorby životního prostředí.
Pojmenování „Dendrologická zahrada“ vychází z řeckého základu slov „dendron“ (= dřevina) a „logos“ (= nauka) a bylo odvozeno od názvu bývalého pracoviště Československé dendrologické společnosti, které se nacházelo v části současného areálu. Základ dnešní podoby zahrady vznikl zásluhou mimořádného úsilí řady pracovníků výzkumného ústavu v polovině sedmdesátých let 20. století, kdy zdejší plochy začaly opět sloužit jako experimentální pracoviště sadovnického a krajinářského výzkumu. Uspořádání Dendrologické zahrady a zdejších sbírek reagovalo na tehdejší potřeby studia a uchovávání genofondů okrasných rostlin, pokusnictví a ověřování nových technologií zakládání výsadeb. Největší rozvoj zahrady probíhal v druhé polovině osmdesátých let. V roce 1991 byl areál otevřen veřejnosti, a to i díky pochopení majitelů pozemků, na kterých se část zahrady nachází. Zpřístupnění zahrady vyvolalo potřebu rozšíření nabídky vzdělávacích a osvětových aktivit pro návštěvníky.
Dendrologická zahrada navazuje na odkaz hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, zakladatele průhonického parku a prvního prezidenta Dendrologické společnosti pro podporu nauky o dřevinách a zahradního umění v Rakousku-Uhersku, resp. Československé dendrologické společnosti, čímž se hlásí k více než stoleté tradici.
V současné době zasahuje náplň činnosti Dendrologické zahrady do následujících oblastí:
Uchovávání sbírek rostlin:
- Uchovávání a rozvoj genofondu neprodukčních rostlin, soustřeďovaného zde od počátku 20. století
- Udržování potomků cenných jedinců památných a kulturně významných dřevin ČR
- Konzervace a rozvoj genofondu endemických dřevin ČR
- Spolupráce se zhruba 410 botanickými zahradami z ČR i celého světa v oblasti výměny semen
- (Index seminum)
Výzkum:
- Studium rostlin určených k využívání v sídelní a krajinné zeleni a zvyšujících její diverzitu
- Monitoring potenciálně rizikových zplaňujících cizích (invazních) rostlin
- Ověřování, zavádění a prezentace nových technologií zakládání výsadeb
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta dětí i dospělých:
- Výukové programy pro mateřské a základní školy
- Osvětově vzdělávací akce pro veřejnost (komentované exkurze, odborné workshopy, akce pro rodiny s dětmi ad.)
- Sezónní tematické výstavy rostlin
Dendrologická zahrada se rozkládá na ploše 72,8 hektarů a soustřeďuje téměř 10 000 taxonů rostlin. Ke zdejším nejvýznamnějším sbírkám se řadí kolekce rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků, které jsou nejbohatší v Česku. Pěstuje se zde jedinečný soubor pnoucích, sadových a starých odrůd růží. Početné jsou rovněž sbírky borovic a smrků. Výsadby dřevin doprovázejí plošné výsadby trvalek a cibulovin.
V roce 1994 byla Dendrologická zahrada registrována podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek.